Blog single

10 mentálních principů pro to, být Šampion

Hele – ono zvedat váhy vlastně není nikterak složitý. Mlátit do pytle taky ne. Spát, jíst – tohle všechno umí dělat lidi prakticky od 5 do 65 bez problému. Každý tělo na to reaguje – naprosto každý. Takže co vlastně dělí hobby sportovce od závodníků a závodníky od šampionů?


DEFINICE POJMŮ

Abychom si vzájemně rozuměli, dáme si do kupy ještě slovníček.

Hobbík je člověk, co sportuje bez závodního cíle. Chce se cítit lépe, chce shodit sádlo, zpevnit bolavý záda a tak. Řekněme že je to 90 lidí ze 100, který v libovolným gymu kdekoli po světě můžete potkat.

Závodník je člověk, co chce poměřovat svoje výsledky s ostatníma a posouvat se. Sport se mu stal jednou z životních priorit, ne jen nuceným zlem hlavně po vánocích. Závodník prakticky nemá týden bez tréninku – blbě se mu pak funguje. Doma vícero kovů, na všechny rád vzpomíná.

Šampion je člověk, co chce být nejlepší. Tečka. Prostě nejlepší. Svůj sport má v hlavě dennodenně bez přestávky a podle toho jeho výsledky vypadají. Doma jen zlatý poháry – všechno ostatní nemá význam.

Zóna Komfortu (ZK) je něco strašnýho. Je to oblast naší existence, ve které se cítíme pohodlně. Pohodlí je horší než cigára a levnej chlast – zabíjí pomalu, ale se stoprocentní úspěšností. Většina lidí radši umře o dvacet let dřív, než aby svojí ZK překračovali, něco dokázali a žili dýl, aby si mohli svý výsledky užít…

Personal Record (PR) je prostě osobní rekord. Když poprvé v životě zvednu metrák na mrtvý tah, je to moje PR. Když za měsíc zvednu 105, je to moje nový PR. Vlastně celý závody jsou jen o tom, že se sjedou lidi z celýho okolí a poměřují si svou velikost PR 😀 .


DEVADESÁT ZE STA

Pozice první: Člověk, co nesportuje

Tady začínají všichni. Než se takový člověk propracuje k první čince, musí mít v hlavě následující.

  • Nespokojenost. Vadí mi, jak vypadám, že mě něco bolí, že nemam výdrž, cokoli. Právě nespokojenost je základním hnacím motorem naprosto pro všechno v historii. Nespokojenost stojí za všemi vynálezy, revolucemi, i Šampiony.
  • Odhodlání se k překročení ZK. Pro většinu nesportujících lidí je zóna komfortu něco posvátného, co je pomalu zabíjí. Sáhnutí si na dno, zapocení se, pálení svalů i plic, tohle všechno je pro začátečníky něco strašidelného, ale bez prvních krůčků k tomu to nejde. Nedokopu se k tomu sám, ale když mě někdo dokope, dám to.
  • Vzdělání v tématu. Tady stačí základy. Aha, takže tohle je gym, v něm jsou činky a ty se zvedaj. Zkusím si to.

Pozice druhá: Hobbík

Jak začít cvičit?Tady se většina lidí spokojí. Jejich původní nespokojenost se vyplní prvními výsledky. Díky tomu nepotřebují už mimo zónu komfortu a přijde jim to zbytečné. Dál se vzdělávat nemusejí – maximálně tak zainvestují do trenéra zas příští rok po vánocích.

Ale Hobbíci na cestě k Závodníkům jedou dál:

  • Nespokojenost. Sakra, špek mi sice mizí, ale pořád nezvednu ten metrák, jak jsem si sliboval. A vůbec – pokud zmizí špek, chci se spokojit s plochým břichem, nebo ho chci vyrýsovat?
  • Potřeba překračování ZK. Už chápu, že mě to posouvá dál. Mám nervózní mravenčení, když se k ní přiblížím, ale dokážu jí překonat sám – a cejtim se pak sakra skvěle. Začínám chápat význam PR.
  • Vzdělání v tématu. Aha, takže tohle je korektní technika, tréninkovej plán, makro a mikro nutrienty…

A čerstvě k tomu přidáváme něco navíc:

  • Cílevědomost. Na rozdíl od Hobbíka už mají závodníci nějaký cíl, čeho chtějí dosáhnout. Proto ty závody, že jo. Už to nedělám jen pro sebe a odraz v zrcadle – dělám to proti někomu. Zní to povrchně? Ano, ono to vlastně tak je. Sám sobě můžu dokazovat co chci, ale to, co dokážu ostatním, mi nikdo neodpáře!
  • Trpělivost. Nepřijde to zítra. Nepřijde to v dubnu. Přijde to možná za dva roky – když budu každej tejden makat a co nejmíň to flákat. Jasně, ono to nepůjde vždycky tak hladce, ale stačí vytrvat hele.
  • Postoj. Nemůžu usilovat o to, stát se závodníkem, pokud si vůbec, ale vůbec nevěřim. Zkontroloval jsem si výsledky soupeřů z minulýho roku. Jo, pohybuju se podobně. Nebudu poslední, tak pojedu. Nemusim mít hned medaili, spíš si to pojedu osahat.
  • Systematičnost. Některé aspekty osobního života začínají lehce podléhat mým sportovním ambicím. Hele o víkendu nemůžu, mám závody. Rád bych s vámi chlapi vyrazil na tah, ale musim se dospat a nemůžu si teď alkohol úplně dovolit. Měl bych si zjistit ještě něco o pozici zápěstí v předním direktu…

DESET ZE STA

Pozice Třetí: Závodník

Jak být závodník?Gratluju! Jsi Závodníkem! Už je potřeba jen tří věcí k tomu, aby z tebe byl Šampion! Podíváme se na předchozích sedm principů, kam jsi se v nich dostal – a pak juknem na to, co k tomu přidat, abys byl nejlepší!

  • Nespokojenost. Nejsem nejlepší. Mám na to. Vím to. Musím být nejlepší.
  • Život mimo ZK. Patří to ke mě – jsem to já. Nedokážu si představit život bez dřiny. Cítil bych se asi hloupě, nervózně, nevim. Nemám úplně koule to zkoušet, však takhle jsem spokojený a že to většina lidí nechápe, no, ok…
  • Vzdělání v tématu. Jo takže jsou takový a takový federace, takováhle konkurence, tohle jsou steroidy, tohle programing předchozího šampiona ze kterýho můžu určitě pro ten svůj něco použít. Komu je potřeba líbat nohy, abych dostal šanci ukázat, že jsem ten nejlepší?
  • Cílevědomost. Jo, je to tvrdý. Asi to pujde přes zdraví, nevadí. Bolest se snadno zapomíná, jméno Šampiona je zapsaný na furt. Hlavně aby to tělo vydrželo. Stačí když vydrží než to zvládnu. Musim do něj víc investovat – dám dalších deset tisíc za maséra a rehabilitaci toho lokte. Pak ať mi ho klidně uříznou.
  • Trpělivost. Už je to za dveřma. Nesmím udělat chybu. Ještě třicet vteřin musim vydržet, i když je mi v sauně na blití už poslední dvě minuty. Jsem trpělivej. Jsem stoicky klidnej. Počkám si. Dřel jsem. Dočkám se. Neposrat to na posledních krocích.
  • Postoj. Jedu tam vyhrát. Může mě tam ohrozit jenom jeden, nevadí – rozbrečim ho v šatně.
  • Systematičnost. Dneska musim sáhnout na pětadvacítky – cejtim se sotva na patnáctky, ale musim to nazvedat – mam to v programingu. Pak mě čeká 30g proteinu, 5g kreatinu, 10g glutaminu a přesně odvážených 120g rajčete a 100g šunky od kosti.

Nově přidáváme:

  • Sebeobětování. Nemám přátele protože na ně nemám čas. Nemám ledviny, protože loket se hojil pomalu a musel sem tomu lehkým dopingem pomoct. Nemám pojem o tom, kolik dneska stojí nájem 2+kk, protože furt žiju u mámy. Nemám práci, protože žádná mi neposkytne prostor k mýmu tréninku tak, jak potřebuju. Rodinu můžu zakládat i ve čtyřiceti – je jedno že až mý dítě bude v pubertě, já pojdu na zhuntovaný tělo.
  • Temnota. Nejdůležitější aspekt vzniku Šampiona. Díra, která se nedá vyplnit. Neustálá nespokojenost, vedoucí k životu, co se dá těžko popsat, jako život. Hluboký vzdělání ale jen v jednom tématu. Systematický několika-letý huntování svýho těla a mentalita parního válce. Bez pořádnýho mindráku toho člověk nikdy nedosáhne – však nemá důvod. (O tom víc i zde.)

Pozice Čtvrtá: Šampion!

Jak být ŠampionA jseš tady. A víš co nakonec rozhodne o tom, jestli si lidi skutečně budou pamatovat tvoje jméno, nebo jestli skončíš jenom jako záznam v učebnici (asi jako 90% našich prezidentů, jejichž jména si nepamatuje nikdo)?

  • Plán. Musíš hned od začátku vědět, kdy chceš skončit. Až se tam dostaneš, musíš mít sílu svý ego přiškrtit a odejít, dokud jsi na vrcholu / nejsi ještě zlikvidovanej. A to, jestli budeš mít co do huby pak bude podléhat tomu, jak moc dobře umíš to, co ses cestou naučil. Ne každej Šampion je dobrej trenér, ale každej šampion je obyčejnej člověk, co bude potřebovat z něčeho žít. Šampion co dosáhnul vrcholu sám a všichni ho nesnáší má jedinou cestu – dolů.

ZÁVĚREM?

Ano, Šampion je vlastně ten nejzamindrákovanější ze zamindrákovaných. Můžu si to dovolit říct? Ano, můžu. Všichni mistři světa v boxu ze starý školy jsou černoši, co si prošli silným rasismem 60tých let – a pocházejí z nejchudších rodin a čtvrtí. Polovina závodníků v silových sportech na světě se podle odhadů GPC pochází z manuálně pracujících sfér s nižším až průměrným platem (a sport neni levnej, pokud máš třeba rodinu).

A jak řekl jeden chytrej a úspěšnej starej pán:

Všichni dobří boxeři jsou z nižší třídy. Nikdy jsem neviděl dobrýho boxera ze střední třídy. A vyšší třída si radši vynalezla golf. Nic pro vás není takovým hnacím motorem, jako chudoba a to, že nic neznamenáte. Máte jenom box. Ring a toho chlápka naproti. Když vás tlačí hlad a frustrace, dokážete se stát mistrem světa spíš, než když vás nic netrápí.

Mám rád závodníky. Práce s nima mě živí. Možná bych dokázal vychovat i šampiona – možná. Ale nevim, jestli bych tím neriskoval, protože stejně tak, jak Šampion dokáže dostat svýho trenéra nahoru, dokáže, když se splaší, stejně rychle všechno posrat. Tohle závodníci nedělaj. Je asi rozdíl mezi tím žít vyplašenej a neustále ve střehu nahoře – a pak v kruhu stejných lidí, jak druhý rodiny, a naplněným životě o schod níž.

Ukažte mi Šampiona, co měl nebo má dobrej život.


POŠLI ZPRÁVU A KONTAKT NA SEBE

    Můžeš nám označit svůj FB profil a my ti napíšeme,
    nebo nám můžeš dát telefonní číslo.

    Abychom nerušili, vždy píšeme nejdříve SMS.

    POŠLI ZPRÁVU A KONTAKT NA SEBE

      Ahoj,
      v případě zájmu o spolupráci nemusíme komunikovat jenom
      mejlem, můžeme se domluvit i po telefonu / FB a spol.

      Pokud budeš chtít touto formou, prosím dej do zprávy kontakt :)