Ať už člověk potí ve vyšperkovaném main-streemovém přeplněném a na každém rohu všudypřítomném fitku (z nadnárodního řetězce), nebo v zaplivaném lokálním oprýskaném ghetto-sklepě s příhodným názvem "Bouchárna" nebo "Mučírna", má to cosi společného - právě ono pocení. Jak to řešit?
Jistě již mnoho lidí nějakým způsobem pochopilo, že právě kvůli tomu se do těchto prostor nosí taková kouzelná froté záležitost, jíž zoveme ručník. A právě ručník je předmětem dnešního článku, tedy totiž a právě jeho správné používání, protože - světe div se - objevují se v našich luzích a gymech tací ufoni, co zřejmě tuto funkci buďto ještě vůbec nepochopili, a nebo jí pochopili zcela špatně. Pot (článek zde) není jedinej problém.
Ručník: Návod k použití
lvl. Easy
Na stroji, čince, podložce nebo podlaze - všude tam, kde se nějakým způsobem hodláme mučit, měl by polehávat tento kus savé látky, by zabránil kontaktu toho, co z nás lije s užívanou pomůckou/ užívaným místem. Není nic lahodnějšího, než jít na lavici po tlouštíkovi bez ručníku, co nám tam vypotil knedlík jak oceán (stejného rozměru i slanosti) a stírat to po něm, než si do toho člověk beztak lehne, protože mastnota dolů prostě nejde. Tedy v rámci naší ohleduplnosti (desatero etiky v gymu zde) je logické, jak a kam ručník dát a položit.
Nemáš ručník, protože jsi sklerotik, jako já? Hoď tam mikinu. Nemáš ani to? Na každý recepci by měl za dvacku být. Nemáš dvacku? V každým dobrým gymu mají rozprašovač s dezinfekcí a papírový utěrky. Cokoli lepšího, než nic.
Ručník: Návod k použití
lvl. Hard
A teď to přijde: Přijde k sed-lehovací nakloněné lavici cápek v šortkách, že mu skoro šourek vidí na boty, rozprostře si ručník pod záda, zafixuje si nohy - a jede.
Kámo! Na zádech máš tričko, navíc neopocené. Ale ty tvoje sejratý fajfky mastí celou lavici v místě dotyku, jak hranolky z KFC papírovej pytlík... To nebude správný místo pro ten ručník...
A jedeme dál - přijde holčina k rotopedu, nastaví si výšku řidítek, výšku sedla, hodí si poctivě ručník pod zadek - a do půl hodiny jí z obličeje přes řidítka a půlku rámu stékají Niagáry.
Gratulujeme - takže si sedneme na naprosto čistou sedačku (cca 10% celkové plochy mašiny) a cokoli ostatní možná osaháme v gumovém obleku, popřípadě s blicím pytlíkem... (A ta vůně, co se z toho line!)
Ručník: Návod k použití
Key to the be a Gym Stár
Bystrý čtenář jistě již pochopil, kam tímto pichlavým článkem mířím, ale pro ty více natvrdlé stojí za to, říct si vše otevřeně a na rovinu: Drazí cvičenci, ty vole, ten ručník patří tam, kde se upocenou částí dotýkáte pomůcky, nebo kde hrozí upocení jejím použitím.
Faktem zůstává, že z pravidelně propocený podložky si člověk může přivodit cokoli (nebo věnovat nevinným lidem cokoli) od zánětu spojivek přes hnusnou mykózu až po smrt brutálně krkolomným pádem, způsobeným nečekaným uklouznutím v bezprostřední blízkosti špatně poskládaných dvacetikilových kotoučů... A chytit třeba Tineu z tatami už se mi zadařilo. Tady máte definici zdraví - popřemýšlejte.
No a pak tu máme i praktická využití: Namotaný ručník na velkou osu může ulehčit vašemu krku při dřepování s činkou (pokud nemáte trapézy v provozu). Ručník hozený přes hrazdu zase dostane váš trénink shybů na jinou úroveň. Ručník propletený uchem velkého kettlebellu dá vaším bicepsovým zdvihům kule-rvoucí pumpovací faktor (no a na ty koule fakt opatrně). Pokud není podložka - je ještě alespoň ten ručník. A tak do nekonečna dál.
Takže ještě jednou uvidím nějakého ze svých cvičenců bez ručníku, jak mi pobíhá po gymu, nebo jak jej použil jako pologramotný polo-op, sežeru ho! Nechtějte nabručet Medvěda, sakra!
