Angelo Siciliano se narodil v roce 1892, ale až v roce 1922 si dal jméno, pod kterým ho zná celý svět - Charles Atlas. Ovlivnil pop-kulturu od filmu přes hudbu až po komiks. Jeho reklama "Hey, Skinny" je legendární do dnes (i nám visí v gymu její přetisk 😀 ) a celý příběh, jak se z hubeného ektomorfa stal přední svalovec doby pořád láká lidi k přečtení. Kdo byl tenhle geniální prodejce svalů? A proč je to celé kontroverzní téma?!

POZNÁMKA ÚVODEM

Já jsem strašně dlouho otálel, jestli Charlieho do seriálu zařadit, protože u všech studentů historie síly a starých siláků je zapsán prostě jako kontroverzní postavička a někteří ho haní, jiní obhajují a tak dál.

Rozhodl jsem se nejdřív vám podat jeho legendu - pak celou pravdu. Čtěte od začátku do konce.

PÍŠE SE ROK 1892

Tedy konkrétně 30. října.  Jsme v Kalábrii v jižní Itálii, konkrétně ve městě Cosenza. Prohledal jsem všechny dostupné zdroje, ale prakticky až do roku 1903 je to vše, co o Angelovi víme. Rok 1903 byl zlomový proto, že se celá rodina přesouvala do Ameriky - záznamy máme z Ellis Island a Angelovi je na papírech již 10 let.

Mladý Charlie

Mluvíme o malém klukovi, který je často nemocný, se skolioticky šikmými rameny, neumí ani slovo anglicky, lezou mu žebra - a ocitá se v Brooklynu (New York). Šikana je tady naprosto očekávatelná a taky, že byla. Navíc mladej Angelo pak dostával bídu ještě doma za to, že se venku pere (respektive - brání).

Nevíme přesně kolik Angelovi bylo, když se odehrála historka, kterou vám teď povím, ale bylo to někdy v pokročilejší pubertě, takže cca 5-10 let po jeho imigraci. Tahle historka je to nejdůležitější, co se tohohle siláka týče, takže čti pozorně:

Angelo byl na pláži (víme, že to byla Coney Island Beach) se svojí dívkou. Klasické low-budget rande mladýho párečku za slunečného dne u moře ve dvacátých létech. Angelo ulovil tehdy docela pěknou holku na to, že měl 44 kilo tělesný váhy (vau...) a to přitáhlo pozornost jednoho namachrovanýho, celkem udělanýho plavčíka. Chvilku machroval kolem, pak se Angelovi obul do holky, ať jakože neztrácí čas s mumií a vybere si radši chlapa - no a když se Angelo ozval, plavčík ho prostě zahodil do písku a nakopal mu několikrát písek do obličeje.

Tady se rodí silák. Přesně v tuhle chvíli - s očima a pusou plnýma písku a ponížení. Tenhle rachitik totiž namísto toho, aby se zlomil a zalez - přísahal plavčíkovi pomstu.

SAKRA - NĚCO MUSÍ FUNGOVAT!

Charlieho vrchol - záda

Angelo se snažil dělat svaly už delší dobu. Sám napsal, že začal tím, že si na zrcadlo vedle prádelníku nalepil fotografii Eugena, jako inspiraci. Víme o tom, že se snažil nějakou dobu pracovat s činkama. Válčil i s pokročilou kalistenikou, kde přecházel až do gymnastických prvků. Víme že zkoušel i práci s kladkama a mašinama, který se tou dobou začaly objevovat. Prý ale nic z toho nemělo pořádné výsledky.

Angelo neměl peníze na pozornost nějakého odborníka - však se živil jako koželuh, což byla práce stále ještě celkem na okraji společnosti. V hlavě mu vířilo strašně moc myšlenek, když procházel v muzeích kolem soch antických hrdinů a snažil se vykopat toho pudla, proč mu to nejde. Osvícení k němu dorazilo ale až v Zoo.

Některé zdroje říkají, že sledoval lvy. Jiné, že jaguáry. Ve všech případech se ale všichni shodují na tom, že když koukal na ty obrovský svalnatý kočky, jak se protahujou, došlo mu - že kočky s činkama, sakra přece, necvičej - a přitom mají tak obrovský svaly. Jenom používají tenzi jednoho svalu proti druhému.

BUM!

Angelo vyhodil všechno cvičební nářadí z baráku a začal experimentovat s izometrií. A tím nemyslim, že plankoval do zblbnutí, ale kompletně s cíleným zatínáním celýho těla i jednotlivých partií podle nutnosti pozornosti nebo cílení v tréninku. Po pár měsících už je to jiný člověk. Po pár letech se z něj stává Pan Svalnatej. A začíná show.

ANGELO ZEMŘEL, AŤ ŽIJE CHARLIE!

Jako koželužník starý Angelo vydělával sotva dostatek peněz matce na nájem a něco k jídlu. Otec v Americe moc dlouho nepobyl, protože měl závazky v Itálii.

Angelo začal mimo práce v koželužně vydělávat i na práci "na dveřích" a různých vystoupeních, která v té době byla pro siláky tak typická. Jeho vrcholné číslo bylo položení se na hřebíkovou desku a vyzývání publika, ať si na něj jdou šlápnout.

V roce 1916 jej začínají objevovat umělci. Angelo se pomalu začíná stávat modelem k tvorbě soch, které v minulém životě tak obdivoval. Byl stále žádanější a žádanější, protože dokázal bez sebevětších problémů flexit (držet zatnutí) i půl hodiny, což umělcům neuvěřitelně pomáhalo a šetřilo čas. Najednou dělá 100 dolarů týdně (dvacetinásobek, co koželužník), dámy určitě ocení, že se objevují i celkem explicitně erotické fotografie, a jeho hvězda stoupá.

Angelo si samozřejmě svůj koncept cvičení nemůže nechávat sám pro sebe, protože z 44kilového kostlivce postupně udělal 85 kilo svalů. Nejdříve radil známým a přátelům, poté z toho začal pomalu utvářet byznys. Samozřejmě že šel štěstí hodně naproti a tak, když časopis Physical Culture vypsal soutěž o nejhezčího svalouše světa, poslal tam fotku. A vyhrál.

Angelo přestává být Angelo a začíná být Charlie. Je rok 1922 a on si legálně mění své rodné jméno na jméno člověka, kterým se stal. Charlie mu říkali američtí kamarádi - a Atlas byla jedna z těch soch, které před několika lety tak obdivoval.

A zaujal šéfredaktora časopisu natolik, že nejenže brzy celou soutěž zastavil, protože by jí Charlie vyhrával každý rok (ale to byl nejspíš marketingový krok), ale zároveň pomohl Charliemu rozjet jeho vlastní byznys:

DYNAMIC TENSION

Charlieho korespondenční kurz začal v roce 1922 (moc se s tím novým já a novým životem nepáral!) a hele - vlastně ten byznys funguje do teď. Sto, sakra let! Nerad bych předbíhal, ale tenhle kurz si objednali lidé jako Max Baer (Pan Boxer 30tých let a šampion v těžký váze), Rocky Marciano (Pan Boxer 50tých let a šampion v těžké váze), David Prowse (britský šampion ve vzpírání a herec v původní roli Dartha Vadera), Allan Wells (olypmijský šampion na 100 m), do pytle i Mahátma Gándhí a anglický král Jiří VI.! Neuvěřitelnej úspěch!

Dnes se do kurzu dá přihlásit i online.

Každopádně bacha - ani tohle nebylo smooth way. Ze začátku korespondenční kurz jakž takž uživil sám sebe a něco málo vydělal. Charlie se snažil hodně komunikovat s klienty a opakovaně je vyzýval, aby sdělovali své zkušenosti a jak postupují. Nicméně vše šlo pomalu do kopru, protože Charlie byl dobrý atlet, dobrý trenér, upřímný člověk - ale špatný marketér.

Svůj byznys spojil půl na půl s Charlesem Romanem - jedním z jeho pomocníků. A byl to geniální tah. Byl to Roman, kdo vymyslel úderné pojmenování konceptu "Dynamic Tension". Byl to Roman, kdo z Charlieho historek udělal všechny ty marketingově legendární plakáty a zadní strany časopisů, včetně "Hey, Skinny!" - scény z pláže.

V roce 1929, kdy byl krach na burze nejznatelnější, všude zase začínala smrdět další válka a každej chlap měl strach, že nebude schopnej se postarat sám o sebe, nedej bože o rodinu - přišel Charlie s tím, že to zmáknem - chce to jen cvičit.

A tady se právě dostáváme k tomu, proč je Charlie jedním z legendárních siláků. Kluci totiž dokázali něco obrovskýho - přesunout pohled na chlapskou, svalnatou postavu do hmatatelný dimenze. Už to nevnímejte, jako cirkusovou odchylku, nebo něco nestandartního. Mít svaly je známkou toho, že jste úspěšní. Každej pořádnej chlap má bejt zdravej a silnej. Svaly jsou pro chlapa nutnost.

Skoro jako bych z jeho rétoriky slyšel sokolský "Tužme se!" Taky mezi válkama. Taky apeluje na lidi, že zdraví a síla jsou základ sebedůvěry a úspěchu. Taky ovlivňuje masy.

METODY TRÉNINKU A ODKAZ

Charlie nepřestal svůj program vylepšovat, dokud alespoň trochu mohl. Neustále přidával a obměňoval různé cviky a dotahoval je k dokonalosti. Studoval zvířata (to mu od chvíle inspirace zůstalo životní mantrou). Na základě letu ptáků například odkoukal protlačení hrudníku při rozpažování v lehu na zádech a podobně.

Tisícům a tisícům malých kluků dal stabilní základy pro trénink doma. Neexistovaly fitka, jako dnes - mohlo se jen chodit k někomu konkrétnímu za těžké peníze - nebo do sportovních klubů. Rozšířil starost o tělo - fyzickou kulturu těla - mezi "normální lidi".  Dokonce na něj jeden výrobce činek podal žalobu, protože logicky přicházel o kšefty, když lidi začali cvičit bez nářadí - k tomu se ještě dostaneme.

Mezi jeho parádní kousky patří odtáhnutí 66ti tunové lokomotivy na 30 metrů; uplaval skoro dva kilometry (!) rozbouřenou mořskou vodu(!!), aby zachránil dva trouby na veslici daleko od břehu a přitáhnul je zpátky; ve svých 73 letech zahajoval stále každý den 300 kliky; zvládnul 76 dřepů se stejně vážícím člověkem přes ramena; holýma rukama zarážel do prken hřebíky, nebo je ohýbal (tloušťka největšího hřebu byla 1,2cm); 6x vyšvihl ze země nad hlavu 113,5 kg činku; v zápasnickém mostu 5x vypressoval 115 kg.

A jeho tréninková metoda? Ono zázračné Dynamic Tension?

Základem jeho tréninkové metody je tedy vytváření odporu sám sobě. Kdybych to měl nějak jednoduše popsat, tak spoj svoje ruce tak, aby ses dlaní zabíral o dlaň - jedna směřuje na zem, druhá do stropu. A teď tou vrchní začni tlačit dolu - a tou spodní pomalu pumpuj, jako při bicepsových zdvizích. Vuala - právě jedeš bicák, tricák, přední delty i prsa.

Charlie vymyslel podobných cviků desítky. Spíš než o izometrii se bavíme o izotonii, respektive o izokinetice. Celý koncept potom rozpracovával i Bruce Lee.

Každopádně dlouhodobé věnování se Dynamic Tension dělá tři věci:

1. Obrovským způsobem buduje Muscle-Mind Connection, což je základní schopnost pro všechny (nezávisle na sportu, nebo jestli vůbec sportují).
2. Skvěle působí na klouby a kloubní struktury protože na rozdíl od volných vah je vše přizpůsobitelné v reálném čase ze setiny na setinu a zároveň to není nezatížená věc typu klasické mobility.
3. Můžeme pracovat v plném rozsahu pohybu do úplně všech možných i nemožných stran. S přihlédnutím k okamžitě možné úpravě odporu získáváme něco jako CAR´s pod tlakem - takže spojujeme obrovský množství fyzio práce s už relativně zajímavým tréninkem.

ZÁVĚR SHOW

23. prosince 1972, infarkt. 79 let. Po jeho smrti rychle korespondeční tréninková metoda skomírá s ním. Byl prostě osobnost a hodně dopisovatelů s ním mělo upřímný vztah. Všem odepisoval až do své smrti a byly to tisíce a tisíce dopisů týdně. Na trhu se zároveň začínají objevovat stroje na posilování doma, včetně různých šlapadel a kazet s před-nahraným aerobikem. I když se Charlieho syn snaží vše držet v chodu, musí dojít k několika změnám ve firmě a rozšíření internetu, aby Dynamic Tension přežilo v novém tisíciletí.

A zadařilo se. A kdo má v kapse padesát doláčů navíc, může si kliknout.

ZÁVĚREM OBECNĚ

A teď teda přišla řada na pár doušků té nepříjemné pravdy. Příběh s pláží a namachrovaným plavčíkem byla malá marketingová lež. Hodně se polemizuje i o tom pozorování koček.

Je stoprocentně jistý, že svoje tělo nezískal jen cvičením Dynamic Tension. Dokonce kvůli tomu proběhnul i soud, jehož rychlý přepis vám dám pro představu níž.

Do Ameriky dorazil jako normální zdravý kluk a problémy se šikanou se ho nikdy moc netýkaly. Už v ranné pubertě udělal přes 20 shybů a vyrobil si doma činku z tyče a dvou kamenů. Většinu soutěží vyhrával díky symetrii. Ta je dána z velké části také genetikou. Na soutěžních prknech rozhodně nikdy nebyl největším ani nejsilnějším.

Já vlastně na jednu stranu musím přiznat, že Charlie pomohl neuvěřitelnýmu množství kluků najít svoje nový já, svůj sebevědomej, silnej a svalnatej život. To jsou stovky tisíc a miliony lidí, co začali díky němu žít úplně jinak - líp, kvalitněji. To je strašně moc dobra, který nejde odpárat.

Dostal do povědomí všech lidí na planetě, že zdraví a svaly jsou naše osobní, ale především dosažitelná zodpovědnost. Byl to právě on, kdo obecný populaci řekl, že to dokáže každý a že je to tak v nejlepším pořádku. Že je normální být silný a zdravý.

To, že lhal o svojí postavě a svojí minulosti už je asi na jeho vlastní obhajobě před jeho bohem. Tečka. Svými lži vlastně nikdy nikomu neublížil - a to že se v byznysu páni hádají o tom a onom produktu, to je normálka.

Charlie díky za to. Asi si to za tak obrovskej přínos pro fitness a zvedání vah i zaslouží nějakou tu malou-velkou lež odpustit. Myslim, že doba to tak nějak, jak jsi to tehdá podal, potřebovala. A že všichni ti lidé měli výsledky, protože jsi je namotivoval. Nestál jsem ve tvých botách, takže se mi snadno soudí o sto let jinde.

Pojďme to uzavřít slovy Johna Grimeka:

"Vzhlížel jsem k němu kvůli jeho snaze pomoci těm, kteří potřebovali povzbuzení. Pro jeho víru ve cvičení a dobře vyvinuté tělo nezávisle na tom, jakým způsobem jste jej vytrénovali. Činky, dynamická tenze nebo gymnastika… počítají se výsledky a ne použité metody. Atlas je dobrým důkazem toho, že práce přináší výsledky."

Chalrie odpočívá na St. John Cemetery, v New Yorku. Než pojdu, podívám se za tebou, chlape.