Dnešní článek bude o tom, jak se kult svalů za posledních téměř tři sta let od svého vzniku vyvíjel a měnil - a jak mnoho postupů a pomůcek bylo napůl zapomenuto, aby byly znovu objevovány. Proč bych si měl tenhle článek číst, pokud nejsem sportovní nerdík? Vim já? Prostě je to článek pro sportovní nerdy! 😀
PROGRESSIVISTÉ V PADESÁTKÁCH
Je to téměř záhadné, ale pomůcky, které existovaly a hojně se používaly ve všech tělocvičnách snad celého světa před světovými válkami - se po světových válkách jakoby mávnutím kouzelného proutku začaly ztrácet. (O těch pomůckách jsme rozepsali seriál článků tady.)
Cluby, Medicinbally a Kettlebelly především. Připisuje se to především mladým, poválečným generacím, které tyto pomůcky považovaly za součást předválečného siláctví - se silným cirkusovým podtextem.
Jak se ve válečném a meziválečném období vyvíjely centralizovaná média a bylo stále snazší a snazší prodejně komunikovat, jistí siláci a podnikatelé jednoduše přicházeli na trh se svými metodami a pomůckami, které měly "modernější" nádech. Psal jsem o tom třeba zde nebo zde.
Mladí Rock 'n' Roll Lifteři se s postupným nástupem “tradiční kulturistiky” stále více vzhlíželi v objemu a estetice, na úkor funkčnosti a hrubé síly. Zvedání kovadlin a trhání řetězů přestává být tak cool, jako pumpovat u koupáku bicáky na Arnolda. (Nic proti němu, mám toho Rakušáka celkem rád!)
Dost tomu napomáhá i vzedmutá vlna nechuti ke skupinovým a pořadovým cvičením. Pořadová skautská cvičení, sokolské slety, navazující spartakiády - cokoli, co připomínalo brannou a tělesnou výchovu padlé Říše se dostalo v nemilost všeobecných nálad. (Zase ta politika.) Prostor po těchto větších, menších i mamutích sportovních akcích postupně zaplňují sportovní skupinové hry a individuální cvičení.
Takže jak zmizely Cluby víme. No a jak zmizely až do devadesátek na téměř půl století kettlebelly? Tam je to ještě srandovnější - protože ústřední propagátoři kulturistiky v těchto “progresivních” dobách měli hodně utopeno v marketingu a výrobě činek - a kettly byly až moc odlišný od formy jejich podnikání. A tak se o nich ve svalnatých publikacích prostě dlouho nepsalo - páč je nechtěli prodávat… Prostě jen tradiční cviky s kettlem předělali na varianty s činkami a propagovaly ty.
Totiž on je celkem podnikatelský rozdíl prodat člověku jeden kettlebell, který mu stačí na komplexní cvičení po dekády a dekády - a prodat mu sadu malých činek, velkou osu a několik kotoučů k velké ose, závitky, atd.
Tenhle Joe Weider byznys model bychom mohli rozebírat víc ze široka - i z hlediska mašin (a jejich oprav), doplňků (a jejich glorifikace nad poctivou dietou), časopisů a knih (a jejich nadhodnocování nad časem stráveným s poctivým trenérem). Nicméně to by bylo na samostatný článek, který by navíc pobuřoval masy pravdou - a na to nemám moc prostoru 😀
Pak začala studená válka a začalo se brblat něco o tom, že kettl je bolševistická pomůcka - a je jedno, že se s ním cvičí po celém světě už 200 let a začalo se to šířit ještě za cara.
Pro zájemce pár starých obrázků, že PF není ničím cizím ani v našich končinách.
CO NENÍ POLITIKA - JE MARKETING
Co masám prodá víc proteinových pixel a činek na doma: Fotka borce s napumpovanými svaly, nebo fotka celkem normálně vypadajícího atleta, co tahá 300Kg? Správně - svaly. Protože ženský nabalíš na žílu na bicáku (ta je vidět furt), ne na maximálku na tah (tu venku na pláži nikdo nevidí).
Stačí pár let usilovné mediální masáže sportovní komunity směrem ke vzhledu a chytají se toho masová média. Svaly se dostávají do filmu. Najednou si všichni spojují objem se silou (nezávisle na filmových efektech). Zažíváme obrovský boom v Hollywoodu i sportu (pro Ameriku je zásadní i WWE a Hulk Hogen).
Pak se velice rychle propracováváme přes první dopingové aféry a stále “modernější” a “z budoucnosti” mašiny a kladky do současnosti. Což je vlastně stále dokola se opakující se byznysový model, který bych popsal asi takto:
Vezmi něco, co funguje, zkomplikuj to - a prodávej to jako budoucnost fitness. Čím míň se u toho lidi zapotí, tím líp - masy chtějí svaly bez snahy.
Nemluvě o zázračných dietách, doplňcích, superpotravinách - je to vlastně aplikovatelný na cokoli. Je jedno, že to nefunguje, když už došlo ke koupi.
Na štěstí! Všemocná síla internetu pomohla mimo mnohého jiného i vzájemné komunikaci sportovních kapacit po celém světě - daleko od h*ven mainstreemového sportu. Sportovní nerdi (mého skromného typu 😀 ) mají možnost sdílet materiály, oprašovat zkušenosti a vyvíjet tuhle funkční scénu dál!
To akcelerovalo nejen od devadesátých let do současnosti vývoj našich znalostí o posilování, svalech a síle - ale zároveň nám to pomohlo lépe a hlouběji se podívat do historie toho všeho - a připomenout si principy a pomůcky, které fungují - a jednoduše bez podmínek a předimenzovanosti.
PROČ JE PRIMAL FITNESS ZPÁTKY VE HŘE?
A tím se pozvolna dostáváme do současnosti, roku 2020 a dál. Komunity kolem jednotlivých pomůcek existovaly snad vždy, nicméně konečně začínají postupně spolupracovat a navzájem se prolínat.
Ortodoxní Kettlebelláci objevují Macy a Cluby. Všichni dohromady zjišťují přínosnost strongmanského tréninku a programingu. Ne že bychom se úplně vraceli do dob cirkusových siláků, ale začínáme, jako trenéři, poskytovat obyčejným lidem i takové možnosti, jako je převracení pneumatik, TGU nebo upřímný hejtění posilovacích mašin.
Je to velmi pozvolné a pomalé, ale obyčejní cvičenci postupně začínají zjišťovat, že objem není síla a výkon není zdraví. Vše se to tak nějak usazuje a racionalizuje. Možná proto, že kulturistika z estetiky přešla do monstróznosti a lidé s ní už nechtějí nic moc mít. Možná proto, že si lidé začínají ověřovat informace.
A možná proto, že začíná být čím dál tím víc trenérů, kteří píší články podobné tomuhle - a do lidí ty informací prostě cpou a cpou a cpou a něco se v nich uchytí.
Primal Fitness: Tréninkový koncept a pomůcky zapomenutých mistrů síly, znovuobjevených nedávno a čistě jen pro vás! Všechno ostatní ničí zdraví a decimuje Africkou faunu. Nabídka časově omezená - objednejte ihned!
#vtip
